Reportáže z cest

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Rozloučení

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Rozloučení

Snadmi to všichni prominete, ale psát rozloučení na čtyřikrát, to opravdu nejde. Jejedenáct dopoledne, čtvrtek 22. února. Máme za sebou poslední noc a poslední ráno v Africe. V noci přišla bouřka. Hřmělo, blýskalo se, lilo jako z konve. Krása. Ležíte ve stanu, posloucháte bouřku a myslíte na to, že zítra podobnězahřmí motory letadla a to kovové zvíře vás přenese tisíce kilometrů odtud, kde vystoupíte a obejmete své blízké. Na nic se poslední týden netěšíte víc. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Tvář skrytá za houštím

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Tvář skrytá za houštím

„Brzdi! Támhle!“ volá Abdul a já už to vidím taky. To, nač jsem při cestách do Afriky čekal roky, je  tu. Hned vedle cesty v takovém úzkém malém jakoby úvozu jde proti nám kočka. Krásná. Kočka, kterou jsem vždycky chtěl vidět. Jsme v Krugerově národním parku. Paul Kruger byl jednou z hlavních postav při vzniku svobodného oranžského státu. Na jeho počest byl pojmenován nejstarší a největší  národní park v JAR. A právě se dívám na svého prvního levharta. Je to překrásná kočka. Schovává se za křovím, nemá na nás moc náladu. Ale je tu. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Oheň nad Kalahari a krajina gigantů

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Oheň nad Kalahari a krajina gigantů

Je tma tmoucí a do té černé buše seoranžově rozlévá světlo našeho ohně. Poslední noc v Central Kalahari. Protožetu jsou campsity jen tak volně položené do krajiny a nijak nechráněné předzvěří, každou noc si děláme oheň. Dnes tedy naposled. Napadá mě, že jsme se utoho oranžového ochránce ani nevyfotili, a tak to napravujeme. Pak už jenšeptáme a připravujeme si spaní. Je to klidná noc. Bez větru, bez deště, bezzvířecích hlasů. Jako by to všechno vědělo, že si potřebujeme odpočinout nazítřejší cestu. A tak oheň tiše plápolá nízkým plamenem, my spíme a Kalahari snámi. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Po uši v písku a bahně

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Po uši v písku a bahně

Drnc, bác, plesk, houp....a tak pořád dokola. Kdyby někdo chtěl najít citoslovce, která by nejlépe vystihovala náš pobyt v parku Chobe, byla by to tahle. Cesty uvnitř (ale vlastně i vně) parku jsou opravdu africké. Hluboký písek, výmoly na metr hluboké, nikdo se o ně evidentně nestará. Když divočina, tak divočina. Jet se dá v nejlepších místech čtyřicítkou, v nejhorších zapadnete. Kaluže na cestě mají místy i sto metrů. Naštěstí nás ale Míšan ještě nenechal ve štychu. Vždycky jsme se z hlubokého písku vyhrabali. Nic proti tomu, divočina je fajn, proto sem přece jezdíme, ale za ty peníze by bodl aspoň nějaký servis. Padesát dolarů za noc v kempu (bez poplatku parku) není úplně málo. Naštěstí nás ale čeká milé přivítání. Chlapík na bráně do parku se rozzáří, když zjistí, že jsme z Čech. Hned nasazuje fotbalovou tématiku a závidí, že jsme se dostali na Euro, oni prý na své mistrovství ne. A sotva jsme dorazili do kempu a postavili stany, přišlo překvapení ještě milejší. Slon. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Tak tady je Botswana

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Tak tady je Botswana

Osmdesát kilometrů botswanskou stranou na bránu Kaa bylvážně odvaz. Bál jsem se, že změna země bude znát na úrovni cest. A byla. Tedyvedla tam jen jedna cesta a byla opravdu, jak se tu říká, wilderness. Dvě oranžové koleje v buši. Kolem se jen sem tam mihlo nějaké zvíře, ale v podstatě pusto a prázdno. Jen kytičky se žlutily a keře nasazovaly bílé květy. Ovšem prvních pár desítek kilometrů žádná užívačka. Písek byl hluboký a museli jsme jet opravdu jen asi 30km v hodině. Auto tancovalo jako gazela na flámu. Jednou jsme dokonce skončili napříč cestou. Jak je Nissan dlouhý (5m), tak má velikou tendenci se v zatáčkách přetáčet. A hluboký písek se chová podobně jako sníh. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Lev značky BUSHMAN a změna plánů

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Lev značky BUSHMAN a změna plánů

Oblaka na obloze už nejsou černé obludy. Staly se z nich bílí nadýchaní beránci, kteří s přibývajícím dnem rostou. Bouřka se ale úplně nevzdala. Večer či odpoledne se motá kolem. Nad obzorem hřmí a blýská se. K nám ale spadnou vždycky tak dvě kapky. V parku je ale znát, že pršelo. A hodně. Sem tam leží kaluže o šířce i šest sedm metrů. Občas projedem bahnem...konečně vypadáme jako expediční vůz. A poušť se začala zelenat. To je pěkný pohled. Kvetou kytky. Žluté, modré, červené, bílé. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Konečně v divočině

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Konečně v divočině

Všechny útrapy prvního dne jsouzapomenuty. Po dvou dnech v parku Mokala jsme natěšení na další – KalagadiTransfrontier Park. Ale vezmem to popořádku. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: První den plný změn

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: První den plný změn

Abdul dostal žihadlo. Sedí vedle mě a říká, že zatím se mu to stalo třikrát v životě a vždycky skončil v nemocnici. Tak uvidíme. K tomu všemu ještě tohle. Začalo to jako vždycky, když dorazíme do Johannesburgu.  celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Central Kalahari Expedition 2012

Central Kalahari Game Reserve - místo, které bylo do nedávna zcela uzavřené veřejnosti. Rezervace byla vytvořena v roce 1961 jako poslední útočiště pro staletí pronásledovaný národ Sanů, zvaný též Křováci (Bushman). V parku ještě žijí, nicméně i když je oficiálně uváděno něco jiného, jsou vyháněni i z pouště. Lze Sany ještě potkat? Jací jsou? Odolali v divočině civilizačním tlakům, nebo propadli beznaději a alkoholu? Cílem této expedice je najít odpovědi na tyto otázky. celý článek »

Zelené písky

Zelené písky

„Velká žízeň", tak jí říkají domorodci. Táhne se od jižních hranic Gabonu až po Jihoafrickou republiku. V jejích věčně vyprahlých ústech mizí vody Okavanga. Kalahari. Poušť, která vlastně není pouští. celý článek »

EXPEDICE BÍLÝ LEV 2011

EXPEDICE BÍLÝ LEV 2011

Poslední letošní Bushman expedice fotografa přírody Petra Slavíka míří krátce před vánočními svátky do Jihoafrické republiky. Hlavním cílem je šelma, které je přezdíváno "král králů" - bílý lev. U techto zvířat se nejedná o albinismus, ale o barevnou mutaci lva Krugerova (transvaalského či jihoafrického) žijícího v oblasti Krugerova narodního parku. Smetanově zbarvení lvi byli v této oblasti spatřeni prvně roku 1928. V současné době eviduje The Global White Lion Protection Trust okolo tři stovek těchto vzácných šelem na celém světě, včetně těch chovaných v zoologických zahradách. Expedice zamíří i do oblasti Muzadzeni, známou bohatým výskytem početných lvích smeček, levhartů a gepardů, které sem láká velké množství býložravců. O úspěších či nezdarech expedice se budete moci dočíst právě zde a na facebooku Bushman Original. celý článek »

EXPEDICE ZA NOSOROŽCI ANEB ČESKÉ STOPY V KENI

EXPEDICE ZA NOSOROŽCI ANEB ČESKÉ STOPY V KENI

Návštěva u "českých" nosorožců v rezervaci Ol Pejeta. Po stopách Joy Adamsonové, rodačky z Opavy. Akce byla pořádána ve spolupráci se ZOO Dvůr Králové a National Geographic Česko. Vedoucím akce byl RNDr. Jaroslav Lhota, spolumajitel CK Adventura, odborný program zajišťovala RNDr. Dana Holečková, ředitelka ZOO Dvůr Králové a garant porjektu Poslední šance na záchranu bílých nosorožců. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Údolí svišťů

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Údolí svišťů

Jsem patriot, hrdý na svůj maličký národ s bohatou historií. Nikdy jsme nikoho neokupovali. Možná poučeni vlastní zkušeností. Rád sedávám v hospůdce nad řekou. Je klidná až něžná, jak celý ten kraj pod Milešovkou. Tady můžete spát pod širákem. Nevěšíte potraviny nahoru kvůli medvědům, nechodíte čurat s puškou, protože snad každý krok je v tomto kraji Bohem požehnaný. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Na cestě do hor

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Na cestě do hor

„Na horskou chatu Lishana si musíte všechny věci vynést. Jediný způsob dopravy je vrtulníkem a ten je příliš nákladný.“ Dozvídám se na turistické centrále ve Scuolu, v malém městečku uprostřed švýcarských Alp. Koukám do kufru auta a nemám sebemenší představu jak dostat veškerý fotografický materiál do výšky Gerlachovského štítu. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Setkání

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Setkání

Rána jsou různá. Některá se tiše vplíží pod závojem mlhy, jiná se přikradou pod rouškou tmy. Mám rád rána, která vás nakopnou do přicházejícího dne. Nemáte šanci se jim bránit. Jsou rozpustilá jako zamilovaná dívka. Neptají se na vaši náladu, fyzickou kondici ani stav účtu. „Vstávej! Jsem tady! Jsem tvoje ráno!“ A přesně takovým ránem začal první den na horské chatě Lishana, ležící v největším švýcarském kantonu, Graubünden. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011

Po úspěšné brazilské expedici „Bushman Expedition – Jaguar 2011“ míří český wildlife fotograf Petr Slavík za kozorožci do Švýcarska. Jeho cílovou stanicí je Švýcarský národní park ležící na území největšího kantonu země helvétského kříže. Park o rozloze 172 km2 je vůbec největší chráněnou oblastí Švýcarska! Nedotčená vysokohorská krajina je domovem orlů, svišťů, kamzíků i kozorožců... Právě začíná období říje, kdy si pod vrcholky Alp samci poměřují své síly. Jak se Petrovi povede v evropské divočině? celý článek »

EXPEDICE JAGUÁR 2011: Na řece

EXPEDICE JAGUÁR 2011: Na řece

Tvář měsíce se začala pomalu kulatit, a jak stříbrného kotouče přibývalo, postupně se měnilo i počasí. V dalších dnech teplota rostla. Rána zůstala poměrně chladná, ale spíš probouzela ospalé tělo svou svěžestí, než by ho roztřásla zimou. Vyjížděli jsme každý den před svítáním. Pod světlem čelovky jsem rovnal foto-výbavu a jídlo na dno člunu. To už Ailton startoval závěsný motor na zádi. Ten naštvaně zaškytal, pomalu se rozběhl na plné obrátky a lodní šroub se zařízl do vod řeky Cuiabá. Nebe se jasnilo a po dvaceti minutách plavby se na východní straně vyhouplo slunce nad koruny pobřežního porostu. celý článek »

EXPEDICE JAGUÁR 2011: Stařec a Motýlek

EXPEDICE JAGUÁR 2011: Stařec a Motýlek

Je to jako ponořit se do studeného mléka. Ranní mlha letí v chuchvalcích proti přídi člunu. Když do ní zasvítí první sluneční paprsky, promění se ve zlatý závoj, který oslňuje. Nevidím dál než na lesknoucí se příď loďky. Plavba do neznáma. Tedy pro mě. celý článek »

EXPEDICE JAGUÁR 2011

EXPEDICE JAGUÁR 2011

Už jsem se s ním kdysi setkal. Na malém ostrově na Río Nichare, jen pár kilometrů od ústí do řeky Caury. Byl úplněk. Noc, kdy je džungle nezvykle jasná a plná stínů. Tábořili jsme na lehko, jen v hamakách. Oheň už jen zkomíral, když mě probudilo chrčivé kašlání. Ten zvuk těžko s něčím zaměníte. Nebylo pochyb, že se kolem potuluje jaguár. Po zádech vám běhá mráz a zrakem se snažíte zaznamenat pohyb v temnotě na pokraji mýtiny. Je to velmi zvláštní pocit, když vás od největší  jihoamerické šelmy dělí jen pár metrů stříbrného šera. celý článek »

<< < 1 2 3 4 5