Reportáže z cest

BUSHMAN EXPEDICE KAMČATKA 2012: Jezero medvědů

BUSHMAN EXPEDICE KAMČATKA 2012: Jezero medvědů

Vždycky mám zvláštní pocit ve chvíli, kdy mám vstoupit do hustého porostu v místech, kde se pohybují velké šelmy. Ten je ještě intenzivnější, jedná- li se o jednu z největších šelem na světě. Koukám na rozložitá záda v maskáčích přede mnou. Patří Andrejovi, který s puškou v ruce vede naši skupinku pobřežním porostem Kurilského jezera. Tahle země patří medvědům. Prvního potkáváme hned po pár metrech. Pochoduje si po pláži a rozhodně se nám nemíní vyhnout. Ustupujeme k prvním keřům. Mladý samec prochází v poklidu jen několik metrů od nás a věnuje nám jen letmý pohled. Další Míša (jak Rusové medvědy důvěrně nazývají) rybaří v jedné z říček vtékajících do jezera, než se objeví silnější medvěd a zaujme jeho místo. Když se objeví tři odstavená medvíďata, přestávám chlupáče počítat. Zaujímáme místo vhodné pro fotografování na břehu řeky. Ležím na břiše a ostré kameny mě tlačí do žeber a do loktů. Jako duch se z houštin vynoří statný medvěd. Opatrně vstoupí do vody. Pozorně sleduje tok. Náhle se rozeběhne přímo proti mně. Skočí. Obrovskými tlapami praští do vln. Je tak blízko, že na tváři cítím kapky vody. Vynoří se a v tlamě se mu zmítá ulovený losos. Zřetelně vidím, jak z ryby tečou jikry. Není dál než tři metry…  celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KAMČATKA 2012: Vulkán Mutnovskij

BUSHMAN EXPEDICE KAMČATKA 2012: Vulkán Mutnovskij

Ráno je možná svěží až moc. Od ledové vody v říčce pod táborem mi trnou zuby. Sopka se probouzí pomaleji než já. Tenký sloup kouře stoupá z jejího jícnu a k jasně modré obloze. Rychle balím fotografickou techniku a s ostatními členy naší fotoexpedice se vydáváme na cestu do kráteru. Slunce přelezlo horu a zastihlo nás ve svahu někde v polovině cesty. Cítím, jak mi se stoupající teplotou začínají po zádech cestovat čůrky potu. Ledovcová pole, štěrk a bláto se střídají až pod poslední úsek stoupání. Když ho vyfuním, ocitám se náhle o miliony let nazpět, kdy se rodila tvář Země. Bublající bahno, sirné výpary, hustý kouř. Žlutě zbarvená jedovatá jezírka, stěny kráteru hrající všemi odstíny okru, šedá oblaka dýmu. Náhle není vidět ani na krok. Snažím se v hustém štiplavém kouři marně zadržet kašel. V té chvíli si nejsem jistý, zda jsem na cestě do pravěku nebo u brány pekla. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KAMČATKA 2012

BUSHMAN EXPEDICE KAMČATKA 2012

Místo, kde se setkávají oheň a led. Činné vulkány a řeky plné ryb. Krajina bez silnic a mostů. Domov jednoho z největšího poddruhu medvěda hnědého. Esence romantiky a dobrodružství. Takový je poloostrov Kamčatka, cíl jedné z dalších expedic fotografa divoké přírody Petra Slavíka za velkými šelmami naší planety. Stanový tábor na úpatí sopky Mutnovskaja, srub u Kurilského jezera s obrovskou koncentrací medvědů, loď brázdící vlny Avačinského zálivu. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE AFGHÁNISTÁN 2012: Návrat

BUSHMAN EXPEDICE AFGHÁNISTÁN 2012: Návrat

Jsme opět doma, v zemi, která má jinou barvu než jen pískovou, kde rostou stromy a kde po sobě lidé většinou nestřílí. Afghánistán je v mnoha ohledech dost jiný. Pohybovat se tu jako novinář není snadné. Buď potřebujete spoustu peněz, nebo armádu. My jsme s kolegyní Jarmilou Štukovou využily z pochopitelných důvodů druhou variantu. Bezpečnostní situace v Afghánistánu se posledních šest let horší a horší. Tálibán posiluje a navíc sem proudí spousta posil ze sousedního Pákistánu. Lógar býval docela bezpečná provincie, kde působí už od roku 2008 český Provinční rekonstrukční tým, jehož bezpečnost zajišťuje právě česká armáda. Je ovšem právě na cestě mezi Kábulem a pákistánskou hranicí, takže to šlo s bezpečností hodně z kopce. Vyjet bez kolony obrněných aut se nesmí, novinář je povinen nosit neprůstřelnou vestu a helmu. Cíl může být pro Tálibán každý, voják, novinář, civilní expert, který tu staví školy. Nebo Afghánec či Afghánka, který se s nimi stýká. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE AFGHÁNISTÁN 2012

BUSHMAN EXPEDICE AFGHÁNISTÁN 2012

Bushwomen v Afghánistánu. Afghánistán je místo, se kterým si málokdo spojuje něco jiného než válku a násilí. Když v roce 2001 padla vláda Tálibánu, nastal čas naděje a skoro euforický čas. Kde je ale Afghánistán za více než deset let? A jak se žije ženám, které za vlády islamistických extrémistů byly postaveny na roveň otrokyň? Změnilo se mnohé, bylo otevřeno mnoho škol, v afghánském parlamentu sedí víc žen než v tom českém. Na venkově se ovšem nosí stále jediný model – burka. A žena, která se odváží vyjít si na ulici bez ní a mužského doprovodu, může přijít lehce o život. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KALAHARI: U řeky mrtvých stromů

BUSHMAN EXPEDICE KALAHARI: U řeky mrtvých stromů

Po prudké polední bouřce se obloha už nevyčistila. Mraky na západě kradou světlo pozdního odpoledne, na které netrpělivě čekám celý den. Sedíme s Vincentem v zaparkovaném džípu na břehu řeky Khwai, která odděluje národní park Chobe od Khwai Development Trust v severní Botswaně. Domorodci ji říkají „Řeka mrtvých stromů“. Když se rozhlédnu kolem po množství uschlých pahýlů kmenů, musím uznat, že název to je trefný. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Rozloučení

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Rozloučení

Snadmi to všichni prominete, ale psát rozloučení na čtyřikrát, to opravdu nejde. Jejedenáct dopoledne, čtvrtek 22. února. Máme za sebou poslední noc a poslední ráno v Africe. V noci přišla bouřka. Hřmělo, blýskalo se, lilo jako z konve. Krása. Ležíte ve stanu, posloucháte bouřku a myslíte na to, že zítra podobnězahřmí motory letadla a to kovové zvíře vás přenese tisíce kilometrů odtud, kde vystoupíte a obejmete své blízké. Na nic se poslední týden netěšíte víc. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Tvář skrytá za houštím

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Tvář skrytá za houštím

„Brzdi! Támhle!“ volá Abdul a já už to vidím taky. To, nač jsem při cestách do Afriky čekal roky, je  tu. Hned vedle cesty v takovém úzkém malém jakoby úvozu jde proti nám kočka. Krásná. Kočka, kterou jsem vždycky chtěl vidět. Jsme v Krugerově národním parku. Paul Kruger byl jednou z hlavních postav při vzniku svobodného oranžského státu. Na jeho počest byl pojmenován nejstarší a největší  národní park v JAR. A právě se dívám na svého prvního levharta. Je to překrásná kočka. Schovává se za křovím, nemá na nás moc náladu. Ale je tu. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Oheň nad Kalahari a krajina gigantů

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Oheň nad Kalahari a krajina gigantů

Je tma tmoucí a do té černé buše seoranžově rozlévá světlo našeho ohně. Poslední noc v Central Kalahari. Protožetu jsou campsity jen tak volně položené do krajiny a nijak nechráněné předzvěří, každou noc si děláme oheň. Dnes tedy naposled. Napadá mě, že jsme se utoho oranžového ochránce ani nevyfotili, a tak to napravujeme. Pak už jenšeptáme a připravujeme si spaní. Je to klidná noc. Bez větru, bez deště, bezzvířecích hlasů. Jako by to všechno vědělo, že si potřebujeme odpočinout nazítřejší cestu. A tak oheň tiše plápolá nízkým plamenem, my spíme a Kalahari snámi. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Po uši v písku a bahně

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Po uši v písku a bahně

Drnc, bác, plesk, houp....a tak pořád dokola. Kdyby někdo chtěl najít citoslovce, která by nejlépe vystihovala náš pobyt v parku Chobe, byla by to tahle. Cesty uvnitř (ale vlastně i vně) parku jsou opravdu africké. Hluboký písek, výmoly na metr hluboké, nikdo se o ně evidentně nestará. Když divočina, tak divočina. Jet se dá v nejlepších místech čtyřicítkou, v nejhorších zapadnete. Kaluže na cestě mají místy i sto metrů. Naštěstí nás ale Míšan ještě nenechal ve štychu. Vždycky jsme se z hlubokého písku vyhrabali. Nic proti tomu, divočina je fajn, proto sem přece jezdíme, ale za ty peníze by bodl aspoň nějaký servis. Padesát dolarů za noc v kempu (bez poplatku parku) není úplně málo. Naštěstí nás ale čeká milé přivítání. Chlapík na bráně do parku se rozzáří, když zjistí, že jsme z Čech. Hned nasazuje fotbalovou tématiku a závidí, že jsme se dostali na Euro, oni prý na své mistrovství ne. A sotva jsme dorazili do kempu a postavili stany, přišlo překvapení ještě milejší. Slon. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Tak tady je Botswana

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Tak tady je Botswana

Osmdesát kilometrů botswanskou stranou na bránu Kaa bylvážně odvaz. Bál jsem se, že změna země bude znát na úrovni cest. A byla. Tedyvedla tam jen jedna cesta a byla opravdu, jak se tu říká, wilderness. Dvě oranžové koleje v buši. Kolem se jen sem tam mihlo nějaké zvíře, ale v podstatě pusto a prázdno. Jen kytičky se žlutily a keře nasazovaly bílé květy. Ovšem prvních pár desítek kilometrů žádná užívačka. Písek byl hluboký a museli jsme jet opravdu jen asi 30km v hodině. Auto tancovalo jako gazela na flámu. Jednou jsme dokonce skončili napříč cestou. Jak je Nissan dlouhý (5m), tak má velikou tendenci se v zatáčkách přetáčet. A hluboký písek se chová podobně jako sníh. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Lev značky BUSHMAN a změna plánů

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Lev značky BUSHMAN a změna plánů

Oblaka na obloze už nejsou černé obludy. Staly se z nich bílí nadýchaní beránci, kteří s přibývajícím dnem rostou. Bouřka se ale úplně nevzdala. Večer či odpoledne se motá kolem. Nad obzorem hřmí a blýská se. K nám ale spadnou vždycky tak dvě kapky. V parku je ale znát, že pršelo. A hodně. Sem tam leží kaluže o šířce i šest sedm metrů. Občas projedem bahnem...konečně vypadáme jako expediční vůz. A poušť se začala zelenat. To je pěkný pohled. Kvetou kytky. Žluté, modré, červené, bílé. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Konečně v divočině

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Konečně v divočině

Všechny útrapy prvního dne jsouzapomenuty. Po dvou dnech v parku Mokala jsme natěšení na další – KalagadiTransfrontier Park. Ale vezmem to popořádku. celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: První den plný změn

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: První den plný změn

Abdul dostal žihadlo. Sedí vedle mě a říká, že zatím se mu to stalo třikrát v životě a vždycky skončil v nemocnici. Tak uvidíme. K tomu všemu ještě tohle. Začalo to jako vždycky, když dorazíme do Johannesburgu.  celý článek »

PO STOPÁCH BUSHMANŮ: Central Kalahari Expedition 2012

Central Kalahari Game Reserve - místo, které bylo do nedávna zcela uzavřené veřejnosti. Rezervace byla vytvořena v roce 1961 jako poslední útočiště pro staletí pronásledovaný národ Sanů, zvaný též Křováci (Bushman). V parku ještě žijí, nicméně i když je oficiálně uváděno něco jiného, jsou vyháněni i z pouště. Lze Sany ještě potkat? Jací jsou? Odolali v divočině civilizačním tlakům, nebo propadli beznaději a alkoholu? Cílem této expedice je najít odpovědi na tyto otázky. celý článek »

Zelené písky

Zelené písky

„Velká žízeň", tak jí říkají domorodci. Táhne se od jižních hranic Gabonu až po Jihoafrickou republiku. V jejích věčně vyprahlých ústech mizí vody Okavanga. Kalahari. Poušť, která vlastně není pouští. celý článek »

EXPEDICE BÍLÝ LEV 2011

EXPEDICE BÍLÝ LEV 2011

Poslední letošní Bushman expedice fotografa přírody Petra Slavíka míří krátce před vánočními svátky do Jihoafrické republiky. Hlavním cílem je šelma, které je přezdíváno "král králů" - bílý lev. U techto zvířat se nejedná o albinismus, ale o barevnou mutaci lva Krugerova (transvaalského či jihoafrického) žijícího v oblasti Krugerova narodního parku. Smetanově zbarvení lvi byli v této oblasti spatřeni prvně roku 1928. V současné době eviduje The Global White Lion Protection Trust okolo tři stovek těchto vzácných šelem na celém světě, včetně těch chovaných v zoologických zahradách. Expedice zamíří i do oblasti Muzadzeni, známou bohatým výskytem početných lvích smeček, levhartů a gepardů, které sem láká velké množství býložravců. O úspěších či nezdarech expedice se budete moci dočíst právě zde a na facebooku Bushman Original. celý článek »

EXPEDICE ZA NOSOROŽCI ANEB ČESKÉ STOPY V KENI

EXPEDICE ZA NOSOROŽCI ANEB ČESKÉ STOPY V KENI

Návštěva u "českých" nosorožců v rezervaci Ol Pejeta. Po stopách Joy Adamsonové, rodačky z Opavy. Akce byla pořádána ve spolupráci se ZOO Dvůr Králové a National Geographic Česko. Vedoucím akce byl RNDr. Jaroslav Lhota, spolumajitel CK Adventura, odborný program zajišťovala RNDr. Dana Holečková, ředitelka ZOO Dvůr Králové a garant porjektu Poslední šance na záchranu bílých nosorožců. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Údolí svišťů

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Údolí svišťů

Jsem patriot, hrdý na svůj maličký národ s bohatou historií. Nikdy jsme nikoho neokupovali. Možná poučeni vlastní zkušeností. Rád sedávám v hospůdce nad řekou. Je klidná až něžná, jak celý ten kraj pod Milešovkou. Tady můžete spát pod širákem. Nevěšíte potraviny nahoru kvůli medvědům, nechodíte čurat s puškou, protože snad každý krok je v tomto kraji Bohem požehnaný. celý článek »

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Na cestě do hor

BUSHMAN EXPEDICE KOZOROŽCI 2011: Na cestě do hor

„Na horskou chatu Lishana si musíte všechny věci vynést. Jediný způsob dopravy je vrtulníkem a ten je příliš nákladný.“ Dozvídám se na turistické centrále ve Scuolu, v malém městečku uprostřed švýcarských Alp. Koukám do kufru auta a nemám sebemenší představu jak dostat veškerý fotografický materiál do výšky Gerlachovského štítu. celý článek »

<< < 1 2 3 4 5 6 > >>