Reportáže z cest

EXPEDICE PORTO KORADO ANEB DEN 5., 6. a 7.

Chlaprd z předposledního přespání, už jsme Lisabonu na dojezd. Ericeira, další z portugalských rájů pro surfaře, což dobře stavěnému bandidovi se sebevědomím vůbec, ale vůbec nic nedělá… Zrovna je odliv, tak se vraťme o dva dny zpátky.

Bylo posledního května a z Figueiry da Foz jsme dofrčeli do Leirosy - další rybářské městečko, další setkání s príma místními (tentokrát v baru Largo). Cestou zvládáme návštěvu hradu v Montemor o-Velho, včetně modlitby za koráda a výdrž svíček. U Lagoa da Ervedeira jsme se zchladili ve vodě a dojeli poobědvat do Pedrogãa. Viděli jsme místní rybáře, jak traktorem vytahují bárku z Atlantiku a navíjejí sítě, ale itinerář byl neúprosný, a tak jsme pokračovali až do kempu v São Pedro de Moel. Večerní koupání na pláži da Concha, co víc si po jízdě přát? Leda tak zrána vyrazit dál?

A tak se stalo a další zastávkou byla pláž u Paredes de Vitória, ovšem na koupání došlo až ve Vale Furado. No a pak už bylo Nazaré, jedna z nejlepších surfařských pláží na světě. A protože nám vyhládlo, povinnou zastávkou po zatěžkávací zkoušce v kopcích byl Restaurante Típico da Serra. Maurício s Alicí nám nabídli zatím nejlepší gastrozážitek expedice. A jestli vám chybí poznámka o korádech, tak proto, že šlapou jako hodinky. A bez šlapání nás dovezla až do kempu ve Foz de Arelho. A i na místní hřbitov, cestou na nákup v minimercadu.

Nedělní odjez začal na pumpě, kde jsme narazili na stojan s namíchaným benzínem s olejem. Jak nám pověděl Nuno Silva, který přijel tankovat se synem na portugalském stroji Casal, bývaly tu tyhle stojany na všech pumpách, ale takto ho má už dneska jediná. Máme natankováno a čeká nás jedna z nejhezčích zastávek – Óbidos. Jeho úzké uličky a domy s modro-bílými a oranžovo-bílými fasádami a hradem, to vše nám učarovalo stejně jako Alžbětě Aragonské, která město dostala ve 13. století darem od svého manžela, krále Dinise. ZZ Corps to zvládli až do Peniche, cestu lemovanou starými větrnými mlýny bez lopatek, kde jsme okusili místní caracóis (šneky). Ale v Porto Novo už jsme museli dát pauzu, část bandidů prostě potřebovala doplnit pár minut spánku – bezpečnost především! A tak jsme zdárně dosvištěli (tak byla cestou drobná revize karburátoru, ale Václav jede!) až do již zmíněného kempu v Ericeiře. Západ slunce na pláži s výhledem na desítky surfařů a jdeme spát. V pondělí nás čeká asi poslední etapa na korádech, tak uvidíme.

BUSHMAN DOPORUČUJE:

Bushman Flagstaff

Klasické tričko Bushman Flagstaff ze 100% bavlny s krátkým rukávem pro skalní "Bushmany", kteří zůstávají sami sebou za všech okolností.


Pokračování .... Den 8. a 9.

Předchozí článek .... Den 3. a 4.

Další fotografie