Bushman trip

Caprivi Strip - Nunda

Ráno vstáváme brzy, kluci už mají snídani hotovou a připravujeme se na 600 kilometrů dlouhou cestu do kempu Nunda. První část jedeme ještě parkem, a tak si zase užíváme zvěř kolem nás. Ovšem do chvíle, kdy prorazíme kolo. Můžeme ven? Ne, kdyby to viděli strážci, bylo by fakt zle. Tak kluci opravují, asi mají jako potrava jinou nutriční hodnotu. 

Cesta začala docela ubíhat, protože jsme asi po 200 kilometrech najeli na B1 asfaltku z Windhoeku do Rundu. Cestou bylo vidět, jak houstne osídlení, objevovaly se rodinné ohrady. Jedna ohrada rovná se jedna rodina, mladí založí po svatbě novou ohradu. Jelikož se ale ani tady nedá pokrok zastavit, staví dnes často už i domy hranaté. Asi 50 kilometrů před Rundu jsme přišli o poslední rezervu. Hned se seběhly děti z okolí, a tak došlo na rozdání ovoce a sladkostí. Ronney nám říká, ať jim nedáváme tužky a propisky. Vzdělání je fajn, ale neví, na co to je a píchají se tím. Rundu leží na začátku Capriviho pásu. Řeka Kavango tvoří už hranice s Angolou. Tato řeka vystřídá během svého toku tři názvy - v Angole se jmenuje Cubango, v Namibii je to Kavango a konečně v Botswaně Okavango. Tam taky vytváří nejrozsáhlejší vnitrozemskou deltu na světě a ztrácí se v močálech na okraji pouště Kalahari.

Capriviho pás (Caprivi Strip) je zvláštní geografický útvar. Při pohledu na mapu vypadá jako prst, dlouhý 550 kilometrů a široký maximálně 20 kilometrů, který je vklíněn mezi Angolu a Botswanu a patří Namibii. Na první pohled je jasné, že mohl vzniknout jedině na základě koloniálních smluv mezi mocnostmi.

Tento pás patřil původně Britům, kteří ho vyměnili s Němci za Zanzibar. Pojmenován je po říšském kancléři hraběti von Caprivim, který dohodu v roce 1890 podepsal. Cílem Němců bylo spojit své západní a východní africké kolonie a dostat se k Zambezi. Než se jim to ovšem reálně podařilo, skončila jejich koloniální éra.

Osud tohoto území byl vždy nejasný a pohnutý - k nezávislé Namibii bylo připojeno až dodatečně a ještě v 90. letech minulého století tady probíhaly boje jihoafrických jednotek s angolskými povstalci a guerillami.

V Capriviho pásu žije 6 kmenů, které mají podobný jazyk (jazyková skupina Bantu) a bydlí v kruhových domech z větví a ze slámy. Přestože je tu hodně vody a úrodná půda (pěstuje se hlavně kukuřice), jedná se o nejchudší kraj v celé Namibii a ani současná vláda se o něj moc nezajímá. To, že je vidět vedení vysokého napětí jen potvrzuje Ronneyho slova o tom, že Namibie má přístav, ale nemá elektrárny a tak obchoduje přístup k moři za dodávky elektřiny z Angoly a Botswany. Kavango je prádelna, koupelna, zdroj pitné vody. Mění se jen materiál, ze kterého jsou nádoby, ale způsob dopravy do vzdálených domovů je stále na hlavách žen.

Dojíždíme do Nunda kempu a padají nám čelisti. Cameron Wilson je odhadem sedmdesátiletý majitel a vítá nás osobně i s manželkou, sotva zabrzdíme. Krásná stylová restaurace s terasou nad řekou, ochotný a profesionální personál, skvělé jídlo. Mizíme hned do bazénu. Na umývárně by se dalo i bydlet a u několika historických kousků lodních přístrojů si vůbec nejsme jisti, k čemu byly. Navíc všude Land rover. Čas nás žene dál, tak že nevyužijeme nabídku na jízdu v dřevěných kánoích a ráno mizíme dál do Thebe River v Botswaně, vzdálenému 471 kilometrů.

Další fotografie