Bushman stories - Bushmanovy postřehy z cest

Kráčel jsem po vysokohorské stezce vedoucí kolem Annapurny do tajemného a zapomenutého Horního Mustangu, slunce nad hlavou jiskřivě zářilo a vysoko na modré obloze svobodně poletovali mohutní skalní orli.

Právě jsem procházel chudou himalájskou vesnicí, kde jsem si musel doplnit vodu, a proto jsem se zastavil na návsi. A nejednou mi padl do oka houf mužů i žen, kteří seděli v prachu na zemi a cosi tam kutali. Chvíli to trvalo, než mi došlo, co vlastně dělají. Nejchudší z nejchudších tu seděli na holé zemi a rozbíjeli kladivy velké kameny na menší a ty pak na ještě menší, až zůstal jen drobounký štěrk, používaný k opravě cest. Pracovali za nicotnou mzdu, hodinu za hodinou, den za dnem, rok za rokem. Co jim poběží hlavou, až jednou ulehnou na smrtelné posteli? Jaký byl smysl jejich života? K jakému účelu byli stvořeni?