Bushman stories - Bushmanovy postřehy z cest

Režisér Steve Lichtag bude točit nový film Ve stopě predátora

Režisér Steve Lichtag bude točit nový film Ve stopě predátora

Světoznámého režiséra, cestovatele, herce a spisovatele Steva Lichtaga patrně není potřeba sáhodlouze představovat. Tento známý autor přírodovědných filmů, který se jako první potopil bez ochranné klece k žralokovi bílému, pochází ze Zlína a vlastním jménem se jmenuje Zdeněk Loveček.  Působil jako divadelní herec, hrál v řadě českých filmů a seriálů. V sedmdesátých letech emigroval a po složitých peripetiích se dostal do Ameriky. Steve Lichtag natočil přes 20 filmů, získal řadu ocenění. Za připomenutí určitě stojí nejen jeho nejslavnější film Velký Bílý, ale třeba také Tanec modrých andělů, který vznikl na základě příběhu ochrnuté dívky Veroniky, která malovala pusou a představovala si, že pluje v oceánu jako velryba, či jeho poslední film Aldabra. celý článek »

Kolik z nich svůj sen uskuteční?

Kolik z nich svůj sen uskuteční?

V hlučném ománském přístavu hledám auto s řidičem, který se má stát mým průvodcem na cestě tam, kam většina turistů v této zemi nemíří – do hor. Už na mě mává, nejspíš mě prozradily pohorky, batoh na zádech a bavlněné oblečení v přírodních tónech. Opouštíme živé a přelidněné město a míříme mimo civilizaci. Už první pohled na majestátné pohoří mi vyrazí dech, ačkoliv jsem to mohl čekat – vždyť nejvyšší ománská hora Al Hajar, měří 3 009 metrů. celý článek »

Samota kousek od domova

Samota kousek od domova

Přeplněná nákupní centra, dopravní špička, věčně zvonící telefony a začínající šílenství předvíkendových nákupů – čekám na křižovatce na zelenou a myšlenkami jsem už mimo civilizaci. Za dvě hodiny půjdu po blátivé cestě pěšky k malé chatě pod horami.  celý článek »

"A for Apple"

Procházím keňskou vesnicí a mířím k místní škole – oprýskanou fasádu zdobí modře malovaná písmenka a čísla. Dvě malá okna, hliněná podlaha, malé židličky v několika řadách, ale stoly, na kterých by děti psaly, žádné. Žáků se tu doslova tísní asi třicet – od dvouletých, kteří sedí na klíně starším sourozencům po přibližně desetileté. Místo tabule visí na zdi dvě čtvrtky, jedna s čísly od jedné do sta, druhá s písmenky. U každého z písmen je obrázek a před čtvrtkou stojí asi sedmiletá holčička s ukazovátkem a předříkává ostatním: „A for apple, B for breakfast….“. Ostatní po ní nadšeně opakují, učitel spokojeně přikyvuje. celý článek »

Nejsmutnější úsměv

Ten den bylo všechno na levačku. Kvůli děravé moskytiéře mě poštípali komáři, káva k snídani se nedala pít, chytla mě průtrž mračen a ještě mi ujel autobus, takže jsem musel v Mysore strávit dalších pár hodin. Vyšel jsem ven z nádraží, abych si koupil samosu, když mě zastavil žebrák. Hubený chlapík v čisté bílé košili s typickým indickým knírkem a smutným úsměvem. Na první pohled na něm nebylo nic divného, až na ten druhý jsem objevil jeho pahýlky místo rukou, které končily těsně u loktů. Polilo mě horko. Já mám možná špatný den, ale vůbec ne špatný život. Vytáhl jsem deset rupií a chtěl mu je podat, ale najednou jsem zrudnul podruhé. Z ruky do ruky to asi nepůjde. celý článek »

Lidská Zoo

Seděl jsem na terase hospůdky v thajské Chiang Mai a popíjel oblíbené Singha beer, když se u mě zastavil Michael, se kterým jsem se potkal před pár dny na treku. A jestli prý s nimi nepojedu do Zoo? Proč by ne, stejně už jsem měl dopito. celý článek »

Tíha údělu

Kráčel jsem po vysokohorské stezce vedoucí kolem Annapurny do tajemného a zapomenutého Horního Mustangu, slunce nad hlavou jiskřivě zářilo a vysoko na modré obloze svobodně poletovali mohutní skalní orli. celý článek »

Zrození Bushmana

Zrození Bushmana

Motto: "My jsme ti šťastní, co mohou..." To rozhodnutí ve mně pomalu zrálo. Den za dnem utíkal můj život a já jsem stále silněji cítil, že ve svém příběhu musím něco změnit. Už nechci být součástí té obludné mašinérie, už nechci být produktem konzumního způsobu života, který nám na čela vyrazil nakažlivá hesla současné doby: Pracuj! Buduj svou kariéru! Na nikoho neber ohledy! Spěchej! Nakupuj! Utrácej! A hlavně nemysli! Ale já chci myslet. Já chci skutečně žít, nechci svůj život jenom předstírat. Chci jít naproti svému osudu, chci cestovat a navštívit nejrůznější místa naší planety, na kterých stále ještě vládne svoboda a přirozený koloběh života. A tak jsem ukončil jednu kapitolu svého života a začal novou. Stal se ze mne Bushman a toto zrození mě naplnilo novou energií. Pracuji, abych mohl žít a cestuji, abych poznával.  celý článek »