Reportáže z cest

Leoš Šimánek nás vezme do celého světa

Cestovatel, dobrodruh, fotograf, spisovatel i publicista. To všechno je Leoš Šimánek, muž, který procestoval většinu kontinentů a na mnohých z nich strávil i značnou část svého života. Statný muž s vousem si odžil spoustu dobrodružství a mnohá má ještě před sebou, o všech zážitcích píše knihy, nyní chystá už dvacátou. Všechny předchozí se staly bestsellerem a například poslední z nich, nazvanou Cestování je můj život, prodal jenom za půl roku šest tisíc kusů.
Leoš Šimánek je novou tváří BUSHMAN a spolu s ním se nyní budeme vydávat na jeho dobrodružné výpravy do různých koutů světa.

Kolik zemí jste procestoval a kam se nejraději vracíte?
Nevím, kolik zemí jsem dohromady procestoval, nepočítám je. Ale navštívil jsem kromě Afriky a Antarktidy už všechny kontinenty. Třeba do Afriky bych se někdy hrozně rád dostal, ale manželka sleduje situaci a odrazují ji různé místní konflikty, tak nevím, jestli se to někdy podaří. Ostatní kontinenty mám ale projeté důkladně, Austrálii znám celou, Evropu i Asii. Na Nový Zéland jsem se vrátil už dvakrát, jednou jsem jej poznával sám, podruhé se ženou a dětmi. Skoro bych se tam ale rád vrátil potřetí, ještě chci prozkoumat White Island, kde jsou aktivní sopky, má velká vášeň. Rád se také vracím do Kanady, kde mám srub.

Bál jste se při svých cestách někdy o život?
Dramatickou situaci jsem zažil hned na své první cestě kolem světa v roce 1976. Je to dlouho, ale nelze na to zapomenout. Plavili jsme se na jachtách po jižním Pacifiku a v období hurikánů pluli zrovna někde poblíž americké Samoy. Nestalo se nic menšího, než, že jsme se na moři ocitli v oku hurikánu. Bylo to něco strašného, co nejde zapomenout. Loučil jsem se se životem, ale jako jeden z tisíce to přežil. Všechny své dojmy a celý neuvěřitelný zážitek jsem popsal ve své první knize Jižní Pacifik, ostrovy na konci světa.

Co bylo vaším nejsilnějším zážitkem?
Hned dva silné a dramatické zážitky jsem si přivezl z Aljašky. Poprvé to bylo setkání s medvědem grizzly, který nás málem napadl a podruhé, když jsem se dostal do zajetí ledových ker. Nečekaný příliv nás tehdy nepříjemně překvapil a my se dostali mezi kry velké jako rodinné domy. Málem nás to rozmačkalo, to je hodně silný zážitek. Ostatně oba příběhy popisuji ve své knize a také o nich vyprávím na aktuálních diashow, kde vyprávím o své dvouleté plavbě po pobřeží Aljašky. Aljaška je podle mého nádherná, lidskou rukou nedotčená příroda, překrásné ledovce. 

Jaká byla vaše poslední výprava?
Má poslední cesta vedla do Austrálie. Jeli jsme všichni čtyři, tedy celá rodina a urazili 28 tisíc kilometrů kolem dokola Austrálie. Cestovali jsme v době, kdy je místní zima, a tak nás netrápilo úmorné vedro a nebyly ani jejich pověstné průtrže mračen. Strávili jsme tam tři měsíce, ostatně jako každé léto na cestách. Vždycky jsme tak dětem prodlužovali prázdniny.

Chystáte nyní novou knihu, na co se mohou čtenáři těšit?
Začal jsem teď psát jiným stylem. Kniha je takový trojrozhovor. Vzniklo to na chalupě po rodičích, která stojí v Orlických horách. Jednou v zimě, ve vánici, jsme si s přáteli povídali a já jim vyprávěl své zážitky z cestování, a tam vznikl nápad udělat knihu Cestování je můj život, kdy se mně tři lidé ptají, a já odpovídám. A v tomto duchu chci i pokračovat. V dubnu opět tedy odjedu do Orlických hor psát a budu vyprávět o svých začátcích v Kanadě, kdy jsme sjížděli řeku do Beringovy úžiny. Byla to pět let trvající expedice. Kniha ponese název Volání divočiny – Stavba srubu na kanadském severu a plavba po řekách na Aljašce. Hotová bude v srpnu a stane se už dvacátou v pořadí.

A jaký je váš nadcházející cestovatelský cíl?
Reunion. Vyrazíme tam se ženou na tři měsíce a chceme prochodit ostrov. Sopky byly vždy má vášeň. O ostrovech Indického oceánu ostatně chci napsat svoji další knížku. 

Další fotografie