Reportáže z cest

Bushman trip Namibia - 7. den Epupa falls

Náš cíl leží na severu, až na hranicích a Angolou. Jedeme k vodopádům na řece Kunene. Situace na hranicích je lepší než před pár lety a únosy jsou výjimečné – uklidňující informace. Zastavujeme se v Opuwo nakoupit, natankovat, opět nechat spravit nějakou rezervu. Místní toho využívají k prodeji ručně vyráběných náramků. Robin je odvážně venku obklopený černoškami, ostatní obchodují z „bezpečí“ auta. 

Vyrážíme na posledních cca 100 kilometrů už hodně špatných cest.

Je to tady, za horizontem se objevují hraniční hory a pod nimi krásně zelené údolí – koryto řeky. Kemp je přímo na břehu řeky, hned u vodopádů. Vypražení z cest hned po stavbě stanů pádíme k vodopádům a přes varování před krokodýly (z kempu je možné je vidět, jak se vyhřívají na mělčinách) a před silným proudem, který by člověka snadno strhnul, se nakládáme do osvěžující říční vody v místě, kde je mělko (krokodýla bychom snad nepřehlédli) a proud sice tahá, ale ještě nemá takovou sílu. O dva metry dál už by to ale bylo fatální, vodopády řvou, nad vodu stoupá vodní tříšť, jako mlha a postupně vychládáme. Vodopády jsou rozsáhlé a nádherné, ohromná skalní plošina, táhnoucí se několik set metrů a všude přes ní padá voda, někde víc, někde jen vedlejší proud, je těžké tu nádheru zachytit na foťák…

Takže zpět, dáme večeři a další noc u ohně plná hraní na kytaru a zpěvu českých písniček v Africké divočině. To je naprosto parádní zážitek…

A jasně, když už adrenalin, skáčeme na korbu terénního auta, zapřažený raft a jedeme občas hodně drsným terénem proti proudu řeky Kunene. Osvěžit v řece, naskákat do raftu a hlavně nevypadnout mezi krokodýly. Nedávejte nohy do vody a při pádlování tam nedávejte ani ruce, nesežerou vás, ale o prsty, ruku, nebo nohu přijdete snadno. Řeka je překvapivě klidná, jen občas peřej, je vedro a přirážíme ke břehu odpočinout si, napít se a osvěžit. No jasně, na pravém břehu, takže ilegálně v Angole.