Reportáže z cest

Bushman trip Namibia - 6. den - Na sever

Vyrážíme na sever, hned za Swakopem najíždíme na salty road – cesta vypadá jako namrzlá asfaltka, ale zdání klame. To se jen třpytí slanou vodou pravidelně skrápěná cesta, na níž sůl vytváří pevnou slanou krustu, po které se jede líp než po asfaltu (pokud nezaprší, to pak cesta „trochu“ klouže). Cestou míjíme vraky lodí na „Pobřeží koster“. Moderní nákladní loď bouře zavlekla 20 kilometrů daleko od Walvis Bay a vrhla na mělčinu. Je to pár let a loď už slouží pouze jako hnízdní kolonie kormoránů. 

Během oběda bohužel zjišťujeme, že je zasypaný průsmyk víc než 2 tisíce metrů nad mořem směrem na Sesfontein, a tak bude cesta vyčerpávající - musíme na Kamanjab, v této oblasti přenocovat a pak dál na Opuwo.

Pokud narazíte na objížďku v Namíbii, může mít pár set kilometrů…

Cestou míjíme spoustu zajímavostí, první žirafy, obrovská termitiště, vesničky a pomalu plynoucí čas v nich. Abychom se nenudili, potkalo nás ještě kromě zničení několika pneumatik i prasklé listové pero na obou stranách zadní nápravy. Auto skáče jako stará pračka, musíme dojet do kempu a během dojezdu už vyráží z Windhoeku nové auto – do půlnoci prý bude u nás, takže se budeme v noci stěhovat do nového.

V kemp se skalami kolem, krásnými výhledy a Německým barem, jsme kromě skvělé večeře na grilu vařené Johnasem, ztrestali také lahev Jegermeistra, abychom přidali Bushman lahev do pamětní stěnyJ. Barmanka z původní Německé rodiny kolonizátorů byla v Německu pouze jednou, ale snaží se držet tradice, včetně strojku na šňupací tabák, kterým nám všem skvěle protáhla dýchací cesty.

Jasně, klaplo všechno a naše zničené auto pomalu odjíždí směr servis a nové je prakticky totožné - vyrážíme.

Vlasta Zajíček - BUSHMAN