Reportáže z cest

BUSHMAN EXPEDICE NAMIBIA - CESTA ZAČÍNÁ (1.ČÁST)

Cestování je náš život a většinou cestujeme sami .... úvodník už znáte, ostatně takto začínala již naše předchozí expedice do Namibie. Prostě BUSHMAN to má v krvi. Svoboda, obdiv nejen exotické přírody a chuť zažít to na vlastní kůži. Domluvili jsme se s přáteli BUSHMANa a společně, i když každý tak trochu na vlastní pěst, vyrazili do africké divočiny.

Krásná Namibie před námi - od října do listopadu 2016

Bushman expedice Namibie

Naše zkušenosti z předchozích cest šíříme dál a dělíme se o to nejkrásnější, co jsme na expedici viděli. Itinerář cesty ukazuje větší část z krás Namibie… národní parky plné zvěře, nádherná poušť, řeky plné krokodýlů. A tentokrát trasa z hlavního města na jihozápad do pouště Namib, na severozápadní pobřeží, na jihovýchod do Etosha parku, dál na severovýchod do Caprivi Stripu a dál do Botswany a Zambie. Celkem kolem 3 tisíc kilometrů po souši a 30km po vodě.

Sledujte naše vyprávění…

 

NAMIBIE – základní informace

Rozloha 824 269 km², počet obyvatel 2,108 mil., hustota osídlení 1,8 obyvatel na km²

O poslední místo v hustotě osídlení „soupeří“ Namibie s Mongolskem a třeba u nás je to 133 obyvatel na km².

Hlavní město: Windhoek (322 tis. obyvatel)

Další města: Ondangwa (70 tis.); Oshakati (60 tis.); Walvis Bay (62 tis.); Swakopmund (44 tis.)

Národnostní složení

· Oshivambo (kolem 50 %), 6 kmenů;

· Kawango - kmeny Kawango, Herero, Caprivi a Tswana (22 %),

· Nama/Damara; Lozi, Kwangali (12 %),

· běloši (6 %) - 85 000 (potomci německých kolonizátorů - cca 1/4, Jihoafričané hovořící afrikánsky - 2/4 a zbytek jsou Jihoafričané hovořící anglicky)

· barevní (míšenci) (5 %)

· Rehobothští míšenci (2,5 %)

· Bušmeni (2,5 %)

Oficiální jazyk: angličtina

Další užívané jazyky: místní černošské jazyky – oshivambo, nama/damara, herero, lozi, kwangali a tswana, 10 % obyvatel hovoří afrikánsky (běloši a barevní), potomci Němců stále hovoří německy.

Náboženské složení

· 90 % - křesťané (51 % obyvatelstva je luteránského vyznání, 19 % římskokatolického, 6 % vyznavatelů holandské reformované církve a 5 % anglikánského vyznání)

· 10 % tvoří různá animistická náboženství

Měna: namibijský dolar (N$) - 100 centů (zaveden v září 1993), má stejnou hodnotu jako jihoafrický rand (např. dne 24.9.2013 EUR = 13,2718 N$).

V souvislosti s existencí monetární unie (Common Monetary Area - CMA) je jihoafrický rand v Namibii také stále přijímán jako platidlo.

Něco málo historie

Za řekou Oranje se po Velkém treku usadili Búrové, kteří opustili Kapsko. Proto se taky v Namibii dodnes mluví hlavně afrikánsky.

Koncem 19. století došlo ke kolonizaci země Němci. Němečtí vojáci a statkáři zabírali domorodým kmenům pastviny a zabavovali dobytek. V roce 1904 proti útlaku kolonizátorů povstaly kmeny Hererů a Namů; povstání bylo potlačeno a mělo za následek tři roky trvající genocidu, které padlo za oběť asi 65 z 80 tisíc Hererů a asi polovina z dvaceti tisíc Namů. Zbývající byli uvězněni v koncentračních táborech, kde museli vykonávat otrocké práce pro Německou říši a velké množství jich zahynulo. Jejich veškerá půda byla císařským dekretem zkonfiskována a rozdělena mezi bílé farmáře. Od roku 1915, kdy Jihoafrická unie obsadila tuto původně německou kolonii, byla správa území výhradně v rukou vlády v Pretorii, ačkoliv Jihoafrická unie ani pozdější Jihoafrická republika nikdy území de jure nepřipojila. Bílí obyvatelé Jihozápadní Afriky byli zastoupeni v Jihoafrickém parlamentu. Po několikaletém úsilí OSN, zejména takzvané Západní styčné skupiny (tvořené Francií, Kanadou, NSR, Spojenými státy a Velkou Británií), a diplomatické aktivitě Spojených států, které zároveň usilovaly o omezení vlivu SSSR a Kuby v Angole, Namibie vyhlásila nezávislost 21. března 1990. Hlavní silou v třináctiletém ozbrojeném boji za nezávislost byla organizace SWAPO (Lidová organizace Jihozápadní Afriky) v čele se Samuelem Nujomou.

Nezávislost získala Namibie jako poslední africká země. Přístav Walvis Bay zůstal navíc nadále pod jihoafrickou správou a k Namibii byl přičleněn až v roce 1993.

Zdroj: Internet