Reportáže z cest

BUSHMAN EXPEDICE HARPYJE 2013

Boty mi kloužou po rozmoklé bahnité stezce a po tváři mi teče první velká kapka potu. Je brzy ráno. Prales je tady dole ještě temný, jen nahoře, v nejvyšších patrech začíná slunce laskat hřejivými paprsky první probuzené ptáky. Šlapu tuhle úzkou cestičku už sedmý den. Když lezu na pozorovatelnu poblíž hnízdního stromu harpyjí pralesních, začínám cítit únavu z předchozího týdne.

Jakoby mi někdo protáčel mokré železné tyče žebříku v dlaních. Čeká mě další den připomínající vojenský dril nebo práci odstřelovače. Dvakrát dva metry ztrouchnivělých prken mezi korunami stromů, bez střechy a zábradlí. Střídající se prudké deště a neúprosný sluneční žár. Zabalit veškerou techniku s prvními kapkami tropického lijáku a opětovně vybalit, když zmizí stejně rychle, jako se objevil. S odpoledními vedry mě drží vzhůru jen strach z pádu a promeškání možnosti fotografovat jednoho z nejkrásnějších orlů světa. Roční mládě zcela bez problémů opouští hnízdní strom a létá na dohled po okolí. K mé smůle na harpyjí dohled. Tak svůj nedokonalý člověčí zrak musím podpořit dalekohledem, abych dosud světle zbarvenou mladou harpyji našel na stovky metrů vzdálených stromech, kde odpočívá ve stínu nebo se teskným voláním dožaduje potravy. Tu mu zatím každé tři až čtyři dny nosí matka. Tak nezbývá než čekat na chvíli štěstí, na krátký okamžik, kdy je příroda ochotná se s vámi podělit o svá tajemství…Že dokáže být pěkně lakomá, ví každý, kdo někdy pracoval s divokými tvory v jejich přirozeném prostředí.

Bushman expedice Harpyje  Bushman expedice Harpyje 

Pro Bushman Petr Slavík

Další fotografie