Reportáže z cest

BUSHMAN EXPEDICE BOTSWANA: Z Nata do Maunu a do oblak (část 3)

Další den se přesouváme z Nata do Kasane. Cesta po hlavní silnici docela rychle utíká a tak se kolem druhé dostáváme do kempu a po přihlášení vyrážíme do parku Chobe River.

botswana

Na břehu řeky pozorujeme stáda zeber a antilop, smečky opic se prohání po loukách. Z křoví na břehu na nás pokukují žirafy. V dálce už vidíme první stáda slonů, kteří sem každý večer přichází a jsou hlavním lákadlem parku. Podle pravidel dáváme slonům přednost a necháváme je v klidu přejít přes cestu. V podvečerním slunci je to další zážitek, který si z Botswany odvezeme. Od řeky odjíždíme se západem Slunce a posledních několik desítek kilometrů úzkými písčitými cestami projíždíme za tmy. Ráno nás na recepci čeká řidič minibusu, který nás odveze do Zimbabwe k Viktoriiným vodopádům. Vyplňujeme si papíry na víza a nasedáme k dalším dvěma lidem, kteří nás zdraví: “dobrý den”. Cestou si s mladým párem vyměňujeme naše poznatky. Samotná cesta trvá asi hodinu a půl, stejnou dobu trvá přechod hranice na Zimbabwské straně. Je tu hromada lidí a další a další přijíždějí. Hned za vstupem do parku si dáváme kávu a pak tři hodiny procházíme po hraně kaňonu a ze všech možných vyhlídek si fotíme vodopády. Nejsou sice v této době v plné síle, i tak je ale burácení vody ohromující. Část u Zambie je bez vody, což nám umožňuje obdivovat skalní masív. Při zpáteční cestě je přechod přes hranice již podstatně rychlejší, jen musíme projít lavorem s dezinfekcí. Po nákupu usedáme pod stromy v parku, večeříme a povídáme si s hlídačem kempu. Kemp je pod stálým dohledem. Ráno opouštíme Kasane a první naše cesta vede na čerpací stanici. Našim dvěma autům se věnuje asi 8 mladíků. Na památku se s nimi nakonec fotíme. Po několika kilometrech na silnici se opět vydáváme do terénu směrem k Savuti. Projíždíme buší, cesta je střídavě tvrdá a písčitá, takže opět přichází na řadu lopata a lano. Na několika místech zastavujeme, abychom pozorovali slony u uměle udržovaných napajedel. Do kempu přijíždíme sice za světla, ale vyskytuje se jiný problém: naše objednané kempovací místo je obsazené. Dohadujeme tedy změnu a auta parkujeme na jiném. Při večerním posezení nás ve vzdálenosti asi 10 metrů míjí slon, který se jde k jakési jámě s vodou napít. Další z nezapomenutelných okamžiků.

sloni 
S otevřenými ústy ho pozorujeme. Jak neslyšně přišel, tak i odešel. Výměna místa tak nakonec přinesla odměnu.Ráno vyrážíme o necelou hodinu dříve než standardně, protože máme v půl páté v Maunu objednaný let nad deltou Okawango. Jedeme co to dá a minimalizujeme zastávky, přesto nám 190 km ze Savuti do Maunu trvá 6 hodin. Ještě před letem chceme najít servis, protože u jednoho z aut je problém s lednicí, pravděpodobně kvůli vadné baterii. V servisu však zjišťuji, že problém je závažnější a dochází tak na výměnu auta. Naštěstí autopůjčovna KEA má v Maunu pobočku a tak výměna proběhne ještě dnes večer. Po vstupní letištní prohlídce nás vezou na přistávací plochu, pilot nám ukazuje trasu letu a už nasedáme do malého letadélka pro 7 lidí. I když ne všichni let snášíme úplně v pohodě, shodujeme se na tom, že to stalo za to. Viděli jsme několik stád slonů, zebry, žirafy a hrochy.

 

Další fotografie